Snowboarding se řadí k nejrychleji se rozvíjejícím sportům na světě. Toho si snadno všimnete na horách, kde v současnosti jezdí prakticky stejné množství snowboardistů jako lyžařů. Ještě před čtyřmi či pěti lety lyžaři několikanásobně převažovali. Snowboard je pro nás dnes už naprostou samozřejmostí, ale víte, kdy začala jeho masová výroba? Kdo vlastně snowboard vymyslel? Asi vás překvapí, že historie snowboardingu sahá až do roku 1914, USA. Roku 1981 se poprvé snowboard objevil v Evropě - ve francouzských Alpách.

Snowboarding ve světě

1914 => Rakušan Toni Lenhardt jezdil v Alpách na svém Monogliteru. Můžeme ho tedy spíš považovat za snb - prapředka. 

1929 => Američan M. J. Burchett vyřízl z dřevěné desky širokou lyži a nohy si k ní přivázal prádelní šňůrou nebo řemeny z opratí.

1965 => Snurfer je název prvního snowboardu, který ze dvou spojených lyží vyrobil S. Poppen pro svou dceru Wendy. Jezdec stál na desce a dlouhé prkno řídil šňůrou upevněnou ve špičce. Takto zhotovený "snowboard" mnoho Poppenových přátel obdivovalo, proto si ho nechal patentovat a práva prodal kuželkářské firmě Brunswick. Snurfer měl velký komerční úspěch, přestože byl považován za hračku pro děti. V prvních letech se ho prodalo přes půl milionu kusů. Od roku 1968 Poppen organizoval snuferské závody, na kterých se objevoval i Jake Burton, který od roku 1972 jezdil na snurferu s vázáním z gumových pásků. 

1969 => V New Jersey se experimentátor a jezdec na bufetových podnosech :) Dimitrij Milovich setkal se surfařem Waynem Stovekinem, který mu předvedl první nákresy snowboardu s konstrukčními prvky vycházejícími z výroby surfů a lyží. Milovich pracoval dál na vývoji laminátové desky, kterou si nechal jako základ snowboardu v roce 1973 patentovat. Po velkém ohlasu článků o nových zimních sportech založil firmu Winterstick. Začal vyrábět dva základní modely snowboardu - snowboard s kulatým a vlaštovčím "ocasem". po roce 1978 prodával Milovich snowboardy v 11 státech USA. V zimě 1981 se jeho týmoví jezdci objevili ve francouzských Alpách. SwallowTail získal Regis Rolland, který začal jezdit v produkcích lyžařských filmů a předvedl tak snowboarding Evropě. V letech 1969-1972 se pokoušel získat patent na obdobu Snurferu Bob Weber. Jeho 90 cm dlouhý Skiboard z polyetylénu opatřil později protiskluzným povrchem z koberce a hliníkovými hranami Tom Sims. 

1977 => Zcela průlomový rok pro snowboarding. Jake Burton vyhrál snurferské závody na vlastním prkně vyrobeném z laminovaného dřeva, s vázáním z gumy. V témže roce představil ve Vermontu kolekci moderních prken Backhill v ceně 88 dolarů. Tom Sims mu konkuroval se snowboardy vlastní značky za 40 dolarů. Jeho spolupracovník - Chuck Barfoot - vyrobil v roce 1978 první snowboard ze sklolaminátu a později založil vlastní firmu. Mike Olsen přihlásil do školní soutěže vlastnoručně vyrobený snowboard a dál experimentoval až do roku 1984, kdy založil společnost Gnu.

1980 => Firmy Burton, Sims a Winterstick zavedli do výroby snowboardů lyžařskou technologii P-Tex. Na alpský styl se orientovala firma Burton. Freestyl snowboardingu dával přednost Sims. Winterstick měl nejblíže k freeride snowboardingu a jeho prkna byla ideální k jízdě v hlubokém prašanu. Díky komerčnímu úspěchu v USA se snažily firmy proniknout i na evropský trh. Firmu Snurfer koupil Chris Sanders. Začal vyrábět snowboardy Avalanche. V roce 1982 už prodával tři modely snowboardů z moderních laminátů. 

1983 => První pevné plastové vázání Jeffa Grella bylo navrženo pro freeride snowboarding podle skeletu lyžařských bot.

1984 => Jediná firma v Evropě - HoogerBooger - vyráběla race bordy s asymetrickou patou. Evropská scéna se orientovala spíše na alpské disciplíny, prkna měla tvrdá vázání pro lyžařské boty. Na trhu se zásluhou surfařské značky Ocean Pacific objevilo speciální oblečení pro snowboarding.

1985 => Sims představil první freestylový model snowboardu. Americké pojišťovny ve strachu ze sebevražedného sportu stále omezovaly jeho rozvoj. Jen 7% lyžařských středisek v USA povolilo na sjezdovkách jízdu na snowboardu! V Alpách honili hodného lyžaře Jamese Bonda (A Wiev to a Kill) zlí banditi na snowboardech.

1987 => Chuck Barfoot začal vyrábět double-kick snowboard se stejným tvarem špičky a paty.                                                                                                 

Snowboarding u nás          

1981 => Luděk Váša uvedl snowboarding do Československa. U prvních snowboardů byla základem silná betonářská překližka (později slabá buková), která se ve vrstvách s laminátem lepila v primitivních formách. Většinou se s rozměry a materiály immprovizovalo. Vášovy plánky se půjčovaly po celé republice. První modely snowboardu - včetně loga - byly okopírované Burtony, s výřezem do vlašťovky na patě. Vázání se vyrábělo z kůže nebo gumy. Buď se noha volně zasunula do kapsy jako na vodních lyžích, nebo přivazovala řemínky. Jezdilo se většinou v prašanu, protože na tvrdém sněhu se prkno nedalo ovládat. Po stranách na patě a uprostřed za vlašťovkou trčely totiž ze skluznice tři (1 - 2 cm vysoké) nože, které "držely stopu".

1984 => Od tohoto roku se pravidelně jezdilo mistrovství ČSS. Ačkoli komunisti neměli rádi shromažďování ideologicky narušených existencí, skejťáky nechávali na pokoji. 

1986 => V mládežnických časopisech se občas objevily články o "sněžných prknech", o stylu jízdy, výsledky závodů, ale i návody na výrobu. O snowboardingu toho z ciziny už prosáklo tolik, že snowboardy vypadaly pořád lépe. Scéna se rozšířila, na hory jezdilo se snowboardem čím dál víc lidí. 

1988 => 5. března se uskutečnily závody SkolHo'88, v Černé Říčce v Jizerkách. Obří slalom a speciál se jely po dvou kolech za asistence kamer Československé televize. Na jaře se vydali extrémní jezdci do extrémních podmínek v rumunských Transylvánských Alpách.

1989 => Došlo k rozsáhlé medializaci snowboardingu, kupodivu už bez souvislosti se skateboardingem, zato v ideologickém stylu Svazu mládeže. Mistrovství ČSSR proběhlo na Klínovci, s mezinárodní účastí a báječným počasím. 

1990 => Po změně režimu nabral rozvoj snowboardingu vyšší obrátky. Firmu už podnikaly oficiálně, i mimo snb scénu se natrhu objevovalo dost potřebných věcí. Na jaře se náhradou za neuskutečněné zimní závody jel ojedinělý slalom na umělé sjezdovce v Praze na Proseku. 

1991 => Tým firmy Rook vyrazil do Nepálu, do Himálají. Na snb campu v Tatrách zazářil roller David Horvát a zastínil tak i účast hlavní hvězdy - Graiga Kellyho.

V polovině sedmdesátých let začínají i k nám pronikat zprávy o skateboardingu, sportu, který zachvátil Ameriku a šíří se i do Evropy. První nadšenci u nás si vyrábějí skateboardy sami s použitím kolečkových bruslí, ti šťastnější, s kontakty v západní části světa, získávají kvalitnější, průmyslově vyráběné nářadí.

Skaterů u nás přibývá. Už v roce 1978 se konají první závody v Praze a v Karlových Varech. Informace o pravidlech jsou minimální, a tak se tvoří pravidla vlastní. Slalom speciál, slalom obří, skok daleký a vysoký. Šikovné české ruce podomácku vyrábějí stále kvalitnější a kvalitnější prkna, desky z laminátů, podvozky odlévané do pískových forem, jen kolečka musí být originální, proto je jejich cena vysoká.

Postupně přibývají zájemci o skateboarding i v dalších městech, Plzni, Poličce a jinde. Podmínky dovolují pořádat stále více závodů a tak se utvoří seriál Československého poháru a na závěr sezóny Mistrovství republiky. Jednotlivé kluby koordinují svou činnost a svému spolku říkají Československá skateboardová asociace.

V roce 1981 se v Praze na Strahově staví první kovová "U" rampa. Vzniká kuriózní situace: veškeré skejtové dění u nás se soustředilo pouze do Čech, ale jediný člověk, který pravidelně korespondoval se špičkovými americkými firmami, byl Petr Kiss z Bratislavy. Také díky Petrovi vycestoval roku 1985 náš reprezentant Luděk Váša na Mistrovství světa, které se konalo při příležitosti světové výstavy Expo v kanadském Vancouveru. Jaké potom bylo naše nadšení, když Luděk přivezl mistrovský titul.

Skateboarding, do té doby odsouzený jako propagace Ameriky, dostal konečně více prostoru. Publicita ve sdělovacích prostředcích, více zájemců, lepší podmínky.

Nejvýznamnější zlom však nastal v roce 1986. Na závody do Brna tehdy přijeli představitelé evropské špičky Shane Rouse z Velké Británie (freestyle) a Claus Grabke z Německa ("U" rampa, streetstyle). A teprve tehdy jsme na vlastní oči viděli, co to ve skutečnosti skateboarding je. Rychle se u nás rozvíjí streetsyle, freestyle i "U" rampa. Stavějí se pro nás dosud neznámé překážky. Radikálně se mění tvary prken, rozměry podvozků, průměry kol. Postupně zaniká skok daleký, mění se pravidla slalomů v souladu s pravidly evropskými. Co platilo včera, je pryč, co bude zítra, nikdo neví, ale všichni se na to těší.

Rok 1987. Prachatice, Summercamp. 120 nadšenců se sjelo do jihočeského města, aby společně skejtovali, veselili se a sdělovali si nové poznatky. Určitě nejvíc jsme získali od amerického profesionála, který si k nám odskočil z turné po západní Evropě, Marka Gonzalese. Další publicita, další skateři.

Zájem o skateboarding je již takový, že se v roce 1988 rozhodne skupina nadšenců pořádat v Praze Mistrovství Evropy. Závody ne ledajaké - v největší hale, která je k dispozici (Sportovní hala na pražském Výstavišti), za účasti těch nejlepších z Evropy. Přímý přenos v televizi, záznam jde do mnoha světových center.

Závody mají obrovský úspěch. Se skatery se roztrhl pytel. Skateboardkluby vznikají i v těch nejmenších městech. Přibývá i materiál. Už nikoho nenapadne vyřezávat desku ze staré skříně.

1989 => Revoluce. Koncem listopadu se konají halové závody v Hradci Králové. Skateři se mezi prvními přidávají na stranu studentů, za okny stadiónu ještě nezačaly demonstrace. V této době je předseda Československé skateboardové asociace Martin Kopecký zvolen prezidentem Evropské skateboardové asociace. Vznikají první firmy prodávající kvalitní skateboardové zboží. Československá skateboardová asociace je ustanovena jako oficiální organizace. Koná se oficiální Československý pohár a oficiální Mistrovství Československa. Přibývají kluby i na Slovensku. První firmy začínají vyrábět špičkový materiál i u nás. Skejtují všichni a všude.